Mezi úředníky a policisty panují obavy, že Seina, která protéká centrem Paříže, je zranitelná vůči útokům dronů a ostřelovačům. Francii děsí také nedávný rozmach aktivit skupin napojených na teroristickou organizaci Islámský stát, které stojí za útokem v Moskvě a za výhrůžkami evropským fotbalovým stadionům, nebo hrozba Ruskem podporovaných kybernetických útoků.
Na začátku dubna Macron poprvé připustil, že by se zahájení ze Seiny mohlo přesunout na konvenčnější místo, jako je Stade de France, kde se budou konat rovněž atletické závody.
Pořadatelé kvůli obavám o bezpečnost snížili počet hostů na zahájení na polovinu, zhruba na 300 tisíc, a zároveň zpřísnili podmínky pro vstup. Ani to ale bezpečnostní složky příliš neuklidnilo.
Francouzská média už informovala o třech krádežích elektroniky spojených s olympiádou. Jeden úředník pracující na bezpečnosti olympiády přišel o svůj notebook v metru.
Zloději se vloupali do domu a ukradli služební notebook zaměstnance firmy Thales, která se podílí na zabezpečení her. Prokuratura uvedla, že se nikdy neztratili citlivé údaje, ale stále není jasné, zda šlo o náhodné krádeže nebo o cílené útoky.
Teroristická hrozba
Francie v posledních letech zažila několik teroristických útoků islamistických skupin, například na redakci Charlie Hebdo nebo na klub Bataclan, což dalo impuls k dalšímu posílení opatření.
"Není to tajemství: Francie žila s hrozbou teroristických útoků," říká šéf bezpečnostního oddělení pařížského olympijského výboru a bývalý vysoký vojenský činitel Bruno Le Ray.
Dodal, že byla zřízena speciální olympijská zpravodajská služba, která shromažďuje informace o všech teroristických hrozbách. "Všechny plány od samého začátku jsou tvořeny s vědomím teroristické hrozby," uvedl Le Ray.
Zahajovací ceremoniál je však pouze jednou z několika bezpečnostních výzev, míní zástupce generálního ředitele pro bezpečnost z Francouzského sdružení obranného průmyslu Gérard Lacroix. Když pařížská kandidatura uspěla, sdružení předložilo vládě návrh, který specifikoval bezpečnostní potřeby her, včetně technologie pro detekci dronů a opatření pro kontrolu davu.
Vláda ale návrh, na kterém sdružení pracovalo pět let, podle Lacroixe nevzala v potaz. "Teď už je pozdě a jen držíme palce," uvedl Lacroix.
Kvůli hrám francouzský parlament přijal sporný zákon, který umožňuje experimentální využití rozsáhlých kamerových systémů v reálném čase, které s podporou algoritmů dokáží odhalit podezřelé chování, opuštěné předměty nebo lidi, kteří se pohybují proti proudu.
Podle serveru Politico je to první takový zákon v Evropě a mohl by narazit na nová pravidla Evropské unie pro využití umělé inteligence.
Policisté jsou vyčerpaní
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin odmítá obvinění z nepřipravenosti. "Každý den pracuji na tom, aby byl tento zahajovací ceremoniál okamžikem francouzské hrdosti," řekl Darmanin začátkem dubna v rozhovoru v Le Parisien.
"Terorismus může postihnout kohokoli a kdykoli. A paradoxně, pokud jsou důsledně zabezpečené, patří velké akce bezpochyby k těm nejbezpečnějším místům," dodal Darmanin.
Paříž v době her očekává 13 milionů návštěvníků. Na bezpečnost bude dohlížet 45 tisíc policistů, četníků a vojáků. Pomáhat jim bude dalších 22 tisíc zaměstnanců soukromých bezpečnostních firem.
Francouzští daňoví poplatníci se ale začínají bát nákladů na zajištění bezpečnosti celé akce. Původní odhad výdajů byl tři miliardy eur (přes 75 miliard korun), v březnu už ale předseda Národního účetního dvora Pierre Moscovici hovořil o třech až pěti miliardách (až 126 miliard korun). Ministryně sportu Amélie Oudéaová-Castéraová zákonodárcům řekla, že zatím není schopna uvést částku, která by měla být na bezpečnost her vyčleněna.
Francouzští policisté ze zákona nesmějí stávkovat, podle vedení jejich odborů se ale kvůli soustavnému velkému vytížení množí případy pracovní neschopnosti. Ty jsou někdy symbolickým protestem a policisté se k nim mohou uchýlit i v době olympiády. Koná se dva roky po fiasku na Stade de France při finále Ligy mistrů, kdy se tisíce fanoušků nedostaly na stadion, zápas měl zpoždění a policie použila slzný plyn.
"Už jsme zvládli protesty proti údajné policejní brutalitě, dvě vlny teroristických útoků a protesty proti důchodové reformě. Jsme zcela vyčerpaní," řekl šéf policejních odborů Anthony Caillé. Upozornil, že odboráři nebyli přizváni do žádných debat o bezpečnosti her.
Kybernetické nebezpečí
Francouzská agentura pro kybernetickou bezpečnost se na tuto událost připravovala poslední dva roky, ve velkém zkoušela odolnost systémů a snažila se vzdělávat veřejnost. Chce tak chránit všechny subjekty, které se budou podílet na olympijských hrách, včetně kritické infrastruktury, jako je energetika a doprava.
Na únorové tiskové konferenci Macron prohlásil, že "Rusko Vladimira Putina se stalo systematickým aktérem destabilizace ve světě" a že ruské kybernetické útoky cílí na Francii.
"Naším cílem není zablokovat 100 procent útoků, ke kterým dojde při olympijských hrách. Cílem je zablokovat většinu útoků zvýšením úrovně zabezpečení," uvedl ředitel ANSSI Vincent Strubel.
V době zimních olympijských her v roce 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu narušil zahajovací ceremoniál malware známý jako Olympic Destroyer. Vyřadil počítače z provozu smazáním kritických systémových souborů, což vedlo k výpadkům olympijských webových stránek, zobrazovacích monitorů a veřejné sítě wi-fi. Podle vlád Británie a Spojených států tehdy stála za útokem ruská hackerská skupina.
"Už teď vidíme náznaky nárůstu aktivity, ale nejnebezpečnější budou zřejmě státní aktéři. A ti nás napadnou, až to bude bolet víc: při zahajovacím ceremoniálu nebo na začátku her," myslí si vedoucí oddělení kybernetické bezpečnosti Pařížského olympijského výboru Franz Regul.
Nejhorším scénářem by podle Regula byl koordinovaný kybernetický a teroristický útok, kdy by digitální útok vyřadil klíčové bezpečnostní nebo sledovací systémy. "Zatím není zdokumentován žádný případ kyberterorismu proti olympijským hrám, ale nerad bych byl prvním, kdo mu čelil," uvedl Regul.
