"Trefili mě tady, tady a tady," ukazuje novinářům stanice Rádia Svobodná Evropa svá zranění Davit Tamazašvili, který protesty pokrývá jako reportér. Prý ho zachránilo to, že měl na sobě tlusté džíny, a gumové projektily ho tak více nezranily. "Někteří lidé, které projektily zasáhly do ruky, začali okamžitě krvácet," líčí.
Tata Karbelašviliová, která se protestů také účastní, pro Aktuálně.cz z Tbilisi popisuje, že akce jsou většinou klidné, ale občas se situace vyhrotí. "Nikdy jsem na demonstracích tolik lidí neviděla," dodává a věří, že zafungují.
Protesty v hlavním městě trvají už několik týdnů, se začátkem května ale nabraly na síle poté, co zákon prošel druhým čtením. Také světová média je označují za poklidná, proti demonstrantům přesto tvrdě zasahuje policie. Na úterním protestu, který byl vůbec jednou z největších demonstrací, jaké kdy země viděla, pozatýkala šest desítek lidí.
Úřady tvrdí, že policisté nepoužívali gumové projektily, zranění protestujících ale svědčí o opaku.
Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk vyjádřil znepokojení nad zacházením úřadů s demonstranty. Vládu vyzval, aby návrh zákona stáhla a zahájila dialog s občanskou společností a novináři, kterým hrozí, že budou navrhovanou legislativou postiženi.
Podle zákona by se organizace, které získávají více než 20 procent finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako zahraniční agenti. Vláda tvrdí, že zákon má zajistit transparentnost. Kritici předlohu označují za "ruský zákon", sepsaný po vzoru Ruska, kde podobné normy pomohly Kremlu rozdrtit opozici a umlčet nezávislá média.
Prezidentské veto
Pokud projde i závěrečným čtením, dostane ho k podpisu prezidentka Salome Zurabišviliová. Ta slíbila, že bude zákon vetovat, vládnoucí strana Gruzínský sen má ale dostatek poslanců na přehlasování veta, upozorňuje stanice BBC. Téměř totožný zákon se Gruzínský sen snažil prosadit už loni v březnu, po protestech od toho ale ustoupil.
Strana chce zákon přijmout do konce měsíce. Mnozí Gruzínci se obávají, že vládní opatření zmaří zemi cestu k členství v Evropské unii, popisuje zpravodaj BBC pro jižní Kavkaz Rajhan Demjitrij. Nespokojení obyvatelé tak během protestů mávají nejen bíločervenými gruzínskými vlajkami, ale i vlajkami Evropské unie. Zákon kritizují právě i zástupci EU, stejně jako mezinárodní organizace nebo Spojené státy.
Podpora EU
Gruzie loni v prosinci získala status kandidátské země a podle dlouhodobých průzkumů chce do EU vstoupit asi 80 procent obyvatel, připomíná BBC.
Příští sobotu, tedy asi týden předtím, než bude parlament o zákonu hlasovat ve posledním čtení, má dojít k vůbec největšímu protestu. "Chci, abyste si toto datum zapamatovali. Uspořádejme 11. května velkou demonstraci. Velkou, pokojnou, silnou a sebevědomou manifestaci. Zapište si to do kalendářů," řekl nejmenovaný organizátor.
Miliardář a zakladatel Gruzínského snu Bidzina Ivanišvili v pondělí na shromáždění příznivců strany prohlásil, že nevládní organizace financované ze zahraničí ohrožují gruzínskou suverenitu a že opozice bude po letošních volbách potrestána za zločiny proti státu.
Prezidentka Zurabišviliová, jejíž role je převážně ceremoniální, označila provládní shromáždění za akci "putinovského typu". V reakci na násilné potlačení demonstrací vyzvala vládu, aby používala přiměřenější opatření.
EU zvažuje, že na Ivanišviliho uvalí sankce. Gruzínský parlament v období nynějších protestů schválil zákon, který z pětimilionové kavkazské republiky dělá daňový ráj. Podle Rádia Svobodná Evropa je to další důkaz toho, že se země chystá na možné západní sankce.
V lednové zprávě bruselské nevládní organizace Eastern Partnership Civil Society Forum se uvádí, že se Gruzie "zhoršila ve sbližování s EU kvůli vážnému zaostávání v ukazatelích základních svobod, demokracie a správy věcí veřejných". Dokument upozorňuje také na přehlížení občanské společnosti ze strany vlády a sklon k ústupkům vůči Rusku. Gruzínská vláda navzdory ruské invazi na Ukrajinu zastává k Moskvě vstřícný postoj.
